|
|
Městské muzeum Polná jako místo paměti a jeho přínos pro místní komunitu
Vyskočilová, Alena ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Baštecká, Bohumila (oponent)
Práce se zabývá působením místních muzejníků na občanskou komunitu města Polné v průběhu období více než 120 let existence muzea. Východiskem pro reflexi je perspektiva kolektivní paměti Maurice Halbwachse. Teoretická část předkládá různé pohledy na individuální a kolektivní paměť a souvislost paměti s budováním identity jednotlivce i komunity. Zohledňuje přitom význam místa jako faktoru stability a jeho proměn v čase jako důsledku působení lidí. Text se věnuje fenoménu sběratelství z historického pohledu, shrnuje základní momenty vývoje od sběratelství k muzejnictví a vzniku muzejních institucí. Analýza dokumentů mapuje časový průběh vývoje muzea v měnících se společenských a právních podmínkách. Zaměřuje se zejména na vůdčí osobnosti muzea a jejich interakce s komunitou místních obyvatel. Tento proces sleduje napříč několika generacemi. Analýza dokumentů je ilustrována ukázkami z rozhovorů s aktéry muzejního dění v Polné od 60. let 20. století. Cílem práce je reflektovat muzeum v Polné jako místo paměti a jeho přínos pro místní komunitu.
|
|
|
Muzea jako místa paměti a ostalgie: Obraz socialismu a každodennosti v ČSSR a NDR
Dohnalová, Kristýna ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá obrazem socialismu a každodenního života v Československé socialistické republice a Německé demokratické republice v muzeích tematicky zaměřených na minulý režim. Cílem výzkumu, který byl založen na metodě obsahové analýzy dvou muzejních expozic (analyzováno bylo Muzeum komunismu v Praze a DDR Museum v Berlíně), bylo srovnat, jaký obraz socialismu a každodennosti za socialistické diktatury daná muzea vytvářejí a jaké zde najdeme rozdílnosti. Pozornost byla směřována na expozice věnující se každodennímu životu, které byly zkoumány mimo jiné i z hlediska odrazu ostalgie v rámci muzejní expozice. Výsledná komparace ukázala odlišný pohled na éru v NDR, resp. ČSSR v rámci muzejních výstav, a potvrdila hypotézu, že v německém případě se bude fenomén ostalgie projevovat výrazněji. Zatímco v berlínském muzeu je pozornost věnována především každodennosti obyvatel, jež je zde zachycena v pozitivním duchu a která v některých tematických modulech evokuje až ostalgické ozvěny, v pražském muzeu je minulý režim pojímán spíše jako doba represe, což dokládá i kritické vymezení se autorů expozice vůči všudypřítomné propagandě, jež je patrné v panelových textech. V obou muzejních výstavách se tak odráží přístup současné české a německé společnosti k tomuto období, jehož...
|
|
|
"Ústecký masakr" v sudetoněmecké kultuře vzpomínání
Mareš, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky) Bakalářská práce ", Ústecký masakr' v sudetoněmecké kultuře vzpomínání" popisuje vývoj úlohy tzv. "Ústeckého Masakru" v kultuře paměti ústeckých sudetských Němců soustředěných kolem původně pomocného spolku Aussiger Hilfsverein. Tento vývoj je vymezen lety 1945 - 1973, během nichž se ustavily formy vzpomínání známé z dnešní doby. Na základě teoretických prací Aleidy Assmannové, Jörna Rüsena a dalších je popsán vývoj této kultury paměti, především postupný přechod od komunikativní, přes kolektivní ke kulturní paměti a formy instrumentalizace a aktualizace těchto událostí u sudetských Němců.
|
|
|
Uvedení českých žen do společnosti: od Boženy Němcové k aktivnímu volebnímu právu ve výuce OV na 2. stupni ZŠ
Holubová, Kateřina ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Diplomová práce se zabývá uvedením českých žen do rovnoprávné společnosti a její didaktickou transformací. Soustředí na zrod ženského hnutí a ženskou emancipaci od počáteční snahy neformální rovnoprávnosti žen, kterou započala Božena Němcová, až po dosažení formální rovnoprávnosti žen ve společnosti v Československé republice, tedy v roce 1920, dosažením aktivního volebního práva, respektive plnoprávného občanského postavení. V teoretické části práce vymezuje sociologické termíny a východiska, dále popisuje sekundární literaturu autorek, které se zabývají tehdejším ženským hnutím a genderem, a ukazuje snahy českých žen v 19. století a na počátku 20. století. Práce představuje muže, kterým nebyl osud žen lhostejný, rovněž zdůrazňuje i evropský kontext. Vyzdvihuje význam práce žen, jež byly spisovatelkami, učitelkami či političkami. V praktickém oddíle se práce zabývá didaktickou transformací tématu. Zde akcentuje místa paměti, která mohou být důležitá pro výuku žáků na 2. stupni ZŠ, vymezuje českou ženskou emancipaci v rámci RVP ZV a shrne informace o genderu ve školním prostředí. Následně autorka představí svůj návrh jedné vycházky po Praze zaměřenou na cestu žen ke vzdělání a k volebnímu právu a jedné exkurze, která studenty zavede do kraje Boženy Němcové. Zároveň součástí všech výletů jsou i...
|
|
|
Barrandovské Terasy jako místo paměti
Veselá, Jaroslava ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zaměřuje na zobrazení multifunkčního areálu Barrandovských Teras jako místa paměti a pomocí analýzy prostředků veřejné kultury - článků, dokumentů, fotografií a vzpomínek směřuje k poznatkům, jakou měrou informace o jejich existenci a fungování ve společnosti rezonovaly. Prostřednictvím reflektování metodologie historiků zajímajících se o obor studia konceptu kolektivní paměti a míst paměti práce zprostředkovává problematiku aktuální prezentace areálu Teras na Barrandově a její ozvuky ve veřejném prostoru.
|
|
|
Obraz upálení mistra Jana Husa v současné české společnosti
Chládková, Kateřina ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá tématem zobrazování Jana Husa v souvislosti s šestistým výročím jeho upálení v roce 2015. Zaměřuje se především na způsob performace Jana Husa v jednotlivých médiích a také vlivem povahy médií na Husův výsledný obraz. Jako hlavní zdroj využívá práce reprezentace tří médií: výstavu Husitského muzea v Táboře Jan Hus 1415/2015, film Jiřího Svobody Jan Hus a román Vlastimila Vondrušky Husitská epopej I. Prostřednictvím komparace se staršími reprezentacemi analyzuje práce charakter současné vzpomínkové praxe. Dále práce sleduje mechanismy, jimiž se jednotlivé reprezentace v rámci vzpomínkové kultury pokoušejí prosadit. Při analýze pramenů vychází z konceptu Cultural Memory Studies (Jan Assmann, Astrid Erll, Aleida Assmann) a z konceptu míst paměti Pierra Nory. Klíčová slova: Jan Hus, kulturní paměť, místo paměti, nová média, politika paměti, historická kultura
|
|
|
Symbol demokracie? Proměny vnímání budovy Reichstagu po roce 1990.
Nováková, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Práce se zabývá symbolickými významy spojovanými s reprezentativní architekturou a zkoumá diskusi a aktéry, kteří vytváření těchto symbolických významů ovlivňují. Reprezentativní budovy představují pro příslušníky národa dodnes symboly a pomáhají k vytváření národní identity. Zároveň jsou odrazem historických událostí a nositeli kulturní paměti, jejíž podobu utváří i zástupci politické reprezentace. Předmětem zkoumání této práce je budova Říšského sněmu v Berlíně, která byla v minulosti spojována s pozitivními i negativními konotacemi v souvislosti s proměnou jejího vzhledu a funkce. Cílem mé bakalářské práce je zmapovat diskusi, která se odehrávala v 90. letech a představit její aktéry, kteří vtiskli budově její dnešní podobu. Práce představuje pro rekonstrukci důležité mezníky, nejdříve se zabývá kolokvii o přestavbě budovy a požadavky na rekonstrukci v rámci výběrového řízení a následně se zabývá sporem o kopuli Reichstagu a o uměleckém projektu zahalení. U obou zmíněných událostí jsou uvedeny argumenty pro i proti, které zároveň vystihují, jaké symbolické významy měly být s budovou po rekonstrukci spojovány. Výsledkem je zjištění, že události 90. let ovlivnily vnímání Reichstagu, který se díky své rekonstrukci stal jasnějším symbolem spojovaným s významy jako demokracie nebo nový začátek oproti...
|
|
|
"Ústecký masakr" v sudetoněmecké kultuře vzpomínání
Mareš, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky) Bakalářská práce ", Ústecký masakr' v sudetoněmecké kultuře vzpomínání" popisuje vývoj úlohy tzv. "Ústeckého Masakru" v kultuře paměti ústeckých sudetských Němců soustředěných kolem původně pomocného spolku Aussiger Hilfsverein. Tento vývoj je vymezen lety 1945 - 1973, během nichž se ustavily formy vzpomínání známé z dnešní doby. Na základě teoretických prací Aleidy Assmannové, Jörna Rüsena a dalších je popsán vývoj této kultury paměti, především postupný přechod od komunikativní, přes kolektivní ke kulturní paměti a formy instrumentalizace a aktualizace těchto událostí u sudetských Němců.
|
|
|
Vyšehradský hřbitov: místo paměti národa
Babíčková, Lucie ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Vyšehradský hřbitov: místo paměti národa Abstrakt, česky Lucie Babíčková V úvodu se práce zabývá historií hřbitova na Vyšehradě a vybraným sociálním životem tohoto hřbitova. Například několika dodatečnými pohřby na tomto hřbitově (Vlasty Buriana), několika vybranými pietními akty (Karla Čapka nebo Bedřicha Smetany) a spolkem Svatobor, který stál za založením tohoto hřbitova. Dále se práce věnuje tomu, jak areál Vyšehradu vnímají návštěvníci a jak rozlišují jednotlivé části areálu - především park a hřbitov. V této části práce vycházím především z teze Pierra Nory, že národy skrze národní monumenty (nebo tzv. místa paměti), mezi které může být bezpochyby řazen i Vyšehrad, mohou uctívat samy sebe. Práce se také stručně zabývá několika událostmi vyzdvihující důležitost hřbitova na Vyšehradě nebo několika motivy k návštěvě vyšehradského areálu, kdy pracuji především s typologií Johna Urryho.
|
|
| |
host ::
RSS.